Rozmohl se nám tady takový nešvar. Parafráze jistého lidového přísloví by mohla znít „čim vic projevů, tim vic Česko“. Nebo ne?
Vezměme to tedy popořadě:
Prezident horních 10 milionů
====================
Komentářů už se o tom napsalo hodně. Předně lze pochválit, že projev je méně nenávistný než ty předchozí. Anebo jsme si na mrzkou úroveň projevů prezidenta už zvykli.
Co jsme z projevu dozvěděli?
→ Novoroční kocovina znemožňuje ocenit kvality tohoto projevu, proto je lepší kazit si s ním Vánoce.
→ Bububu, migrace je téma. Jedno kdo lže, kdo krade, kdo omezuje demokracii. Migracéééé!
→ Ekonomická diplomacie je skvělý způsob, jak se veřejně pochlubit za nic.
→ Já, já, já, jenom já, Miloš Zeman. Čekali jste poselství, vizi. Však ji máte! Já, Miloš Zeman, jsem vaše vize!
→ Prezident kromě vydržování Andreje B. premiérem nemá žádnou moc, tak bude o svém programu povídat alespoň v televizi.
→ Prezident sice neví, co je digitalizace a robotizace, ale umí to zdárně předstírat. Nebojí on se trochu Pirátů?
→ Prezident, který podpořil rozhazovačný rozpočet premiéra, co o investicích jen mluví, ale nedělá je, mluví o investicích. Bude o nich mluvit i tehdy, až na ně nebude?
→ Když se vám nelíbí cena čehokoliv, běžte a zapalte sousedovi auto. To je demokracie. Pokud by ale zemi vládl zloděj a lhář, hlavně nevyhazujte květiny do koše. To je primitivní pohrdání demokracií.
→ Lepšolidi. Když se chcete i po dvaceti minutách blábolení a egoismu lidem zalíbit, recept je následující. Vezměte nějakou situaci, co každý zná. Třeba lidi, co udělali prd, ale poučují ostatní. Každý takového zná. Dejte jim název. Slušnočeši už jsou zabraní. Hmm, tak třeba lepšolidi. Do vzniklé škatulky začněte házet své oponenty. Třeba novináře, které ještě nikdo nezastřelil. Potlesk!
Má smysl k tomu něco dodávat?
Jaroslav Kubera, předseda senátu
=========================
Prý bude dělat protiváhu prezidenta. Nutno ocenit, že snaha byla. Asi minutu.
Co jsme z projevu dozvěděli?
→ Novoroční projev slouží k vylití osobní frustrace a prezentaci politického programu. Aneb všechno je kampaň.
→ Když chci něco udělat lépe než ten druhý, musím si do něj prvně kopnout a pak chvíli mluvit o sobě.
→ I nepříliš zdařilý projev konzervativní politika může obsahovat kousek vlídnosti a respektu, jako kdyby ho pronášel skutečný státník. Byť se v něm o respektu více mluví, než kolik ho reálně obsahuje.
→ Korupce prý není problém. Na západě se prý krade stejně jako u nás. Aha.
→ Máme vysoké daně. Ne, že by to bylo někdy jinak. Ale co s tím? Jak z toho ven? Tak nic, třeba příště.
→ Kuřáci jsou milí a ohleduplní lidé. Prý…
→ Lidé jsou hloupí na digitalizaci. Nebo to bylo myšleno jinak? Tak to příště řekněme raději tak, aby to pochopilo i „dolních 10 milionů“.
→ Předseda senátu nechápe, k čemu je GDPR.
→ Máme příliš zákazů a stát stále předjímá nekompetentnost občanů rozhodovat o svém životě. Je dobře, že se o tom mluví, ale je poněkud zvláštní slyšet to od konzervativce, který by lidem nesvěřil kontrolu nad jejich osobními údaji.
→ Ale umí si získat 7 minut pozornosti pro prezentaci svého programu.
Závěrem. Promarněná příležitost vyslovit vizi a šířit naději, ale i tak je fajn slyšet vlídné slovo.
Radek Vondráček, předseda poslanecké sněmovny
=====================================
https://www.novinky.cz/domaci/493220-vondracek-varoval-pred-zneuzivanim-svobody-slova.html
→ Daří se.
→ Je to zásluhou občanů. Ano. A ne hnutí ANO.
→ Školení o demokracii se hodí. Dost lidí ji stále nechápe.
→ Demonstrovat je vaše právo.
→ Pokud nedemonstrujete proti vůdci.
→ Našel se politik, který v projevu neprezentoval svůj program. A je to dobře.
→ Pokora. Nadhled. Smířlivý tón. Vymezení proti agresi a nenávisti.
Je paradoxem, že nositelem slušnosti a prezentujícím reálně oponentního projevu proti projevu prezidenta je člověk podřízený Andreji B., někdo, jehož strana právě prezidentovi vděčí za svou současnou pozici. Přestože Radka Vondráčka lze právem kritizovat za různé věci, respekt mu patří za to, že odložil ego a pokušení k laciné agitce a řekl lidem věci, které jim nedokázal říct prezident.
Andrej Kiska, prezident Slovenské republiky
================================
https://denikn.cz/minuta/46296/
Jako z jiného světa působí projev slovenského prezidenta Andreje Kisky. Vlídný projev plný pokory, naděje, apelu na hodnoty i varování před skutečnými riziky, které může blízká budoucnost přinést. Andrej Kiska je státník, kterého střední Evropa zřejmě velmi dlouho znovu nepozná. A je to škoda. I přes opakování několika sdělení, což působilo poněkud jako klišé, splnil slovenský prezident jeho nejdůležitější úlohu. Z projevů je zřejmé, že jak Česká republika, tak Slovenská republika procházejí z hlediska politického temným obdobím. Jinak se ale z temnoty dostává, pokud víte, kterým směrem hledat světlo.
Závěrem
======
Když čtyři dělají totéž, není to totéž. Českému národu zoufale chybí někdo, kdo by dokázal místo vykřikování svých názorů naslouchat, vysvětlovat, otevírat skutečně důležité otázky a pojmenovávat výzvy. Od našeho prezidenta se toho jistě nedočkáme. Najde se taková osobnost v řadách Sněmovny, Senátu nebo třeba starostů a primátorů? Najde se dost dalších politiků, straníků, aktivistů a občanů, kteří začnou mluvit více o tématech než o lidech?
Mohla by to být jedna z výzev pro rok 2019?