Mlčet nebudu!
Na české politické scéně od poslanecké sněmovny až po nejzapadlejší vesnici zaznívají volání po obnově národní „suverenity“. Co je ale národní suverenita? Existovala někdy? A k čemu že nám má být dobrá, když chleba levnější nebude? Jak se definuje národ? A existuje vůbec ještě národní stát?
Občané Čech, Moravy a Slezska si už na permanentní politickou krizi tak nějak zvykli. Vždy nějaká byla a je logické předpokládat, že také vždy nějaká bude. V její neustálé přítomnosti se zcela ztrácí hloubka problému. Výrok „všeci kradnů“ to vystihuje poměrně přesně. Kradli všichni, tak proč se vzrušovat nad tím, že „kradne aj toďten, že? Sorry jako“. Přítelkyně premiéra si privatizovala úřad a vojenskou rozvědku, za kontakt s premiérem inkasovala „dary“, prostě Sicílie počesku. Oprávněný hněv občanů smetl Nečasovu vládu. Žádná koupená média, podivně nabyté majetky, dotační podvody, žádné stamiliony státních peněz do vlastní kapsy. Prostě se jen na úřadu vlády děly věci, které se dít nemají. A podle soudu legálně. Přesto vláda skončila. A to je dobře! Tehdy byl ještě nějaký politický standard. A kdyby se držel stále, dnes bychom krizi možná neměli. Nebo jinou, menší. O tom standardu ale rozhodují občané. A o tom, jak vážná je situace, rozhodují média.
Read More „Politická krize je selháním médií! Existuje řešení?“