Stručná analýza volebního výsledku Pirátů ve volbách 2021

Stručná analýza volebního výsledku v souvislosti s výroku představitelů Pirátské strany, médií a osob na sociálních sítí o příčinách příčinách překroužkování kandidáty STAN

Zpracoval: Petr Kapounek

Zdroj dat:

– výsledky sněmovních voleb v r. 2017 za strany: Piráti, STAN

– výsledky krajských voleb koalice PIRÁTI s STAROSTOVÉ v Olomouckém kraji v r. 2020

– výsledky sněmovních voleb v r. 2021 za koalici PIRÁTI s STAROSTOVÉ

Přílohy:

– OLK-2017-2020-2021.ods – vyhodnocení za Olomoucký kraj za roky 2017,2020,2021

– CR-vysledky-snemovna-2017a2021.ods – Vyhodnocení celá ČR za roky 2017 a 2021

Předmluva:

Tato analýza si neklade za cíl nalézt příčinu kroužkovacího masakru Pirátů ve sněmovních volbách 2021 a nevalného celkovému výsledku koalice se STAN. K tomu by bylo třeba šetření zejména mezi voliči, kteří volili Piráty v roce 2017 ale v r. 2021 již volili jinou stranu a déle mezi voliči, kteří tuto koalici volili.

Cílem analýzy je potvrdit nebo vyvrátit některé závěry, které v souvislosti s vykroužkováním Pirátů zaznívají na sociálních sítích a v některých médiích. Analýza se tedy zaměřuje pouze na několik otázek uvedených dále.

Otázky ke zjištění:

Bylo masivní kroužkování předvídatelným chováním voličů STAN?

Ano.

Podíl voličů kroužkujících STAN v čase výrazně rostl, zatím podíl voličů kroužkujících Piráty se neměnil. Situaci tak bylo možné předvídat. V krajských volbách v OL kraji v r. 2020 se efekt neprojevil, protože díky výrazně většímu počtu kandidátů se preferenční hlasy rozložily a kroužkovaní kandidáti tak zůstali pod 5% hranicí, která umožňuje „skákat“. Volič má však v obou typech voleb k dispozici právě 4 kroužky a tak se ve sněmovních volbách hlasy zkoncentrovaly u menšího počtu kandidátů (obou stran) a procentuální zisky preferenčních hlasů byly u kandidátů obou stran vyšší. V tu chvíli se projevil fakt, že kandidáti STAN získávají více preferenčních hlasů a tak ani překročení 5% hranice kandidáty Pirátů na kandidáty STAN nestačilo k udržení se na čele kandidátky. STAN navíc oproti volbám 2020 zaznamenal výrazný nárůst podílu voličů, kteří kroužkují jejich kandidáty a to o dvě třetiny, zatímco u voličů Pirátů došlo k mírnému poklesu asi o pětinu.

Kroužkovali voliči přednostně kandidáty STAN podle strany nebo jako osobnosti?

Na takovou otázku není snadné odpovědět. Pokud by se voliči STAN rozhodovali dle stranického klíče, nejvíce kroužků by měli mít první 4 kandidáti STAN. Protože jsou však známé osobnosti zpravidla umísťovány na kandidátku nahoru, mají tak více preferenčních hlasů z jiného důvodu, než je právě pořadí na kandidátce. Navíc se může i mezi nimi objevit kandidát, který je u části voličů neoblíbený a ti tak dají hlas(y) dalším(u) v pořadí, což data dále zkresluje.

Spolehlivé zodpovězení této otázky by vyžadovalo pokročilejší statistickou metodu a lepší data, než jen jednoduchou analýzu tabulky s volebními výsledky. Přesto lze vynesením preferenčních hlasů roztříděných dle navrhující strany dělat jisté závěry. V některých krajích mají STAN první 4 nebo 5 kandidátů stan výrazně vyšší počet preferenčních hlasů, než ostatní kandidáti. To nemusí nutně znamenat, že voliči kroužkovali dle stranického klíče. Takový výsledek může být způsoben i tím, že 4-5 čelních osobnosti byly podobně známe či podobně oblíbené. Vzhledem k tomu, že v mnoho jiných krajích už rozložení preferenčních hlasů takovou pravidelnost nevykazuje a dále vzhledem k tomu, že i u Pirátů lze v některých krajích podobný jev pozorovat – ač jich je méně – a dále vzhledem k závěrům další zkoumané otázky, lze vyvodit, že pokud docházelo k kroužkování kandidátů STAN čistě dle stranického klíče (bez ohledu na osobu), byl dopad toho jevu velmi malý. To však nijak nevylučuje možnost, že část voličů STAN kroužkovala „proti Pirátům“, avšak pokud ano, v převážné většině případů vybírali konkrétní osobnosti STAN, kterým dají preferenční hlas.

Měl nepoměr na čele kandidátky vliv na kroužkování ve prospěch STAN?

(zip: ZLK, KVY, LBK, výrazná převaha pir: PHA, MSK, OLK) 

Ne.

Data nic takového neukazují. Korelace je dokonce opačná, tzn. že v případech, kdy byl na čele kandidátky zip, častěji docházelo k zisku preferenčních hlasů 5% u kandidátů STAN. To však může být vysvětleno tím, že v krajích, kde je STAN silnější, si vyjednal lepší uspořádání na čele kandidátky.

Je umístění v zipu dostatečná ochrana proti přeskákání druhou stranu (viz předchozí bod)?

Ne.

Způsob umístění čelných kandidátů v zipu nesnižuje počet tzv. „skokanů“.

Jaký vliv měla kampaň zakroužkuj ženu?

Žádný.

V roce 2017 byly šance na získání kroužku pro muže i ženy v podstatě vyrovnané, tj. cca 51:49 ve prospěch žen. V roce 2021 se poměr šancí ve prospěch žen zvýšil na cca 55:45.

Pokud by se významný nárůst kroužkování žen sešel s tím, že by STAN měl na čele více kandidujících žen než Piráti, mohlo by to sehrál dílčí roli v překroužkování Pirátů. Zastoupení žen na čele kandidátek však bylo vyšší u Pirátů. Pokud budeme za čelo považovat horních 20% míst, mají v tomto Piráti „převahu“ 10:4. Pokud bychom za čelo považovali horní část kandidátky, v níž jsou 4 kandidáti STAN, „převaha“ Pirátů bude 21:13.

Kampaň „kroužkuj ženu“ tak nesehrála roli v překroužkování Pirátů, ovšem za určitých okolností by ji koaliční partner mohl považovat za kampaň namířenou proti jemu a za potenciální porušení koaliční smlouvy.

Jaký byl dopad podrazu od STAN v Libereckém kraji?

Spíše malý nebo žádný.

Podíl počtu preferenčních hlasů STAN na celkovém počtu preferenčních hlasů společné kandidátky v daném kraji (ne na počtu voličů) činil v Libereckém kraji drtivých 81,4%. Ve středočeském kraji to však bylo 80,5% a není známo, že by tam docházelo k masivním výzvám ke kroužkování. Tyto kraje však mají společné to, že v obou krajích byly lídry kandidátky velmi známé osobnosti STAN – v Libereckém kraji Jan Farský a ve Středočeském Vít Rakušan. V ostatních krajích se podíl kroužků pro STAN pohyboval mezi 62%-73%. Výjimkou jsou Praha s lídryní Olgou Richterovou (jen 51,8% kroužků pro STAN), Ústecký kraj s Ivanem Bartošem (56,2% pro STAN) a dále kraj Moravskoslezský s celostátně málo známým Pirátským lídrem Lukášem Černohorským (56,6% pro STAN). V Moravskoslezském kraji má však však STAN dlouhodobě nízkou podporu. Na první pohled tedy neexistuje jasná korelace mezi podrazem v podobě skryté výzvy ke kroužkování, ale spíše korelace mezi osobou lídra a podporou jeho strany. Zde lze příčinu spatřit v tom, že nejvýraznější osobnosti byli nasazeny jako lídři v krajích, kde má jejich strana dlouhodobě velkou podporu, aby tento efekt posílili.

Přílohy:

OLK-2017-2020-2021.ods

CR-vysledky-snemovna-2017a2021.ods